Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Všem nám záleží na tom, abychom konzumovali bezpečné a kvalitní potraviny. Jejich cesta začíná u půdy a pokračuje k volbě správné odrůdy, osivům, sadbě, hnojivům a přípravkům na ochranu rostlin. Bez toho všeho zemědělské plodiny strádají, mají potíže se svým zdravým vývojem a výsledkem je špatná sklizeň. Abychom naopak sklízeli dostatek a ve skvělé kvalitě, a ještě co nejvíce šetřili životní prostředí, v tom všem pomáhá naše zkušebnictví, kontrola a rostlinolékařství.

Seminář "Mykotoxiny a zemědělská produkce"

14. 3. 2013

Tisková zpráva — Ve středu 13. 3. 2013 se v prostorách BVV Brno uskutečnil seminář “Mykotoxiny a zemědělská produkce“, jehož pořadatelem byl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Seminář se setkal s mimořádným zájmem odborné veřejnosti, zúčastnilo se jej přes 150 zájemců o tuto problematiku. Spektrum posluchačů bylo široké, od zástupců státních úřadů, přes univerzity a výzkumné organizace, až po reprezentanty krmivářské a potravinářské praxe.

Po úvodních organizačních informacích všechny přítomné uvítal ředitel ÚKZÚZ Bc. Zdeněk Mach. Zdůraznil význam problematiky a zejména příležitost pro nové oblasti spolupráce, které by se mohly otevřít mezi jednotlivými kontrolními a výzkumnými organizacemi. Vyjádřil přání, aby se seminář stal zdrojem přímo využitelných informací i inspirací pro budoucnost. 

Následně pronesla klíčový příspěvek prof. Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko - technologické (VŠCHT) v Praze. Přiblížila problematiku původu mykotoxinů a možnosti omezení jejich prostupu do krmivového a potravního řetězce. Mimo jiné uvedla, že použití fungicidu k ošetření plodiny nemusí vést k jednoznačnému poklesu výskytu mykotoxinů v produkci, neboť potlačením jedněch patogenů se uvolní místo pro jiné, které pouze produkují odlišné druhy mykotoxinů. Také upozornila na rizika některých technických a potravinářských výrob, v jejichž procesu může docházet k citelným nárůstům koncentrací mykotoxinů, které pak přechází do vedlejších produktů, používaných jako krmné suroviny (sušené výpalky, sladový květ, pivovarské mláto apod.) 

Úskalí analytického stanovení různých mykotoxinů přiblížila Dr. Milena Zachariášová, rovněž z VŠCHT. Zdůraznila význam extrakce mykotoxinů ze vzorků a podělila se o vylepšení, jichž bylo na jejich pracovišti v tomto směru dosaženo. Popsala také různé přístupy, které se v analytice mykotoxinů používají. 

Dr. Jaroslav Remža ze slovenské Štátnej veterinárnej a potravinovej správy SR představil výsledky sledování mykotoxinů v potravinách na Slovensku. Z jeho příspěvku také vyplynulo, že obsahy mykotoxinů v produkci ekologického zemědělství byly významně nižší, než u produkce konvenční. 

Příspěvek Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub v potravinách přednesl Doc. Vladimír Ostrý ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Prezentoval přehled hlavních mykotoxinů a jejich producentů. V potravinách bylo již identifikováno 125 druhů plísní. Zdůraznil, že plesnivé potraviny jsou jednoznačně považovány za zdravotně závadné. Upozornil také na fakt, že díky projevům globální změny klimatu dochází k šíření exotičtějších druhů plísní z teplejších oblastí. 

Činnost Státní zemědělské a potravinářské správy prezentoval Dr. Radim Štěpán. SZPI v roce 2012 odebrala 700 vzorků pro stanovení mykotoxinů, přičemž nejproblematičtějšími komoditami zůstávají ořechy, především pistácie. 

Dr. Jaroslava Srnková z pořádajícího ÚKZÚZ účastníky seznámila se systémem mezilaboratorních porovnávacích zkoušek, které jsou naší organizací pořádány již od roku 1996. Mykotoxiny byly do tohoto systému poprvé zařazeny v roce 2012. 

Následovalo představení systému kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi, jehož se ujal Dr. Miroslav Florián. Referoval o tom, že u mykotoxinů je závažný jejich vzájemný synergický efekt, kdy negativní dopady nativních směsí mykotoxinů jsou významnější, než dopady uměle dodaných. Podtrhl také význam správného hospodaření na potlačování rizik výskytu mykotoxinů, zejména zařazování okopanin a víceletých pícnin, stejně jako vyvážené výživy. Zvyšování zastoupení obilovin v osevních postupech, zejména kukuřice má naopak nepříznivý vliv, podobně jako ponechávání nezapravených zbytků (slámy) na povrchu půdy. 

Detailní výsledky byly obsaženy v navazující prezentaci Ing. Markéty Pospíchalové. Zdůraznila, že ač je poměrně velké množství pozitivních vzorků, nalézané koncentrace jsou v naprosté většině hluboko pod limitními nebo směrnými hodnotami. Kromě popisu použitých metod také přistoupila k analýze dat, která mimo jiné potvrdila, že významným faktorem pro obsah mykotoxinů v krmivech je skladování. 

Posledním příspěvkem bylo seznámení s hodnocením fuzariozových mykotoxinů v odrůdách ozimé pšenice. Hodnocení odolnosti odrůd vůči napadení fuzariózami je součástí posouzení užitných vlastností odrůd. Ing. Vladimíra Horáková uvedla, že jsou praktikovány dva postupy, a to kontaminace z ponechaných posklizňových zbytků a záměrná inokulace. V tuto chvíli nejsou k dispozici zcela odolné odrůdy, práci šlechtitelů komplikuje zejména fakt, že tyto druhy odolností jsou založeny polygenně. 

V závěrečné moderované diskuzi, kterou stejně jako odbornou část vedl ředitel Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ Brno, Dr. Jiří Zbíral potvrdila profesorka Jana Hajšlová výsledky ze Slovenska, neboť i ona zjistila, že obiloviny ekologického původu skutečně nejsou kontaminovány více, než konvenční. Považuje tak tento častý mýtus za vyvrácený. Ing. Karel Rezek z firmy Agrofert považuje za velmi znepokojivý fakt, že nálezy mykotoxinů v krmných surovinách jsou stále častější, přičemž negativní dopady na užitkovost hospodářských zvířat se podle něj dostavují již při podstatně nižších koncentracích, než jsou směrné hodnoty. Ředitel Výzkumného ústavu pícninářského, Dr. Jan Nedělník vidí velký problém ve stále se zhoršujících trendech v rotaci plodin, v souvislosti s poklesem živočišné výroby a vidí určitou naději v připravované Strategii pro rozvoj zemědělství a potravinářství, která tyto negativa pojmenovává a navrhuje řešení. 

Součástí semináře byly i prohlídky akreditovaných laboratoří ÚKZÚZ a Reissigovy vily, která se nachází v areálu ÚKZÚZ.

Fotogalerie


Zpracovala:
Ivana Kršková, Kancelář ústavu - PR, tel. 543 548 206, 737 267 642

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.