Metodické přístupy
Síť monitorovacích ploch Bazálního monitoringu zemědělských půd (BMP) vznikla v roce 1992, kdy také proběhly první odběry půdních vzorků v základní síti 190 pozorovacích ploch – Bazální subsystém. V roce 1995 byly odběry zopakovány za použití optimalizované metody vzorkování. Na lokalitách charakteristických anorganickým znečištěním jak antropogenního, tak geogenního původu vzniklo 27 pozorovacích ploch – subsystém kontaminovaných ploch.
Mapka ukazuje současné rozmístění lokalit BMP. Celkem se jedná o soubor 214 monitorovacích ploch, u který však vlivem záborů dochází ke změnám v počtu. Aby nedocházelo ke snižování počtu monitorovacích ploch, je nutností jejich posun nebo založení nové plochy na jiném zemědělském pozemku; počet pozorovacích ploch v jednotlivých cyklech se tak může lišit.
Obr.: Lokalizace pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd
Hlavní zásady výběru pozorovacích ploch v základním systému monitoringu:
- dodržení vzájemného poměru mezi půdními typy tak, aby odpovídal plošnému výskytu půdních typů
v České republice, - zastoupení kultur podle výskytu v České republice,
- rovnoměrné rozložení pozorovacích míst na ploše okresu (regionu),
- vystižení rozdílných výrobních podmínek regionu.
Nejvýznamnější podmínkou pro založení plochy v subsystému kontaminovaných ploch byly nadlimitní (ve smyslu tehdy platné vyhlášky č. 13/1994 Sb.) obsahy rizikových prvků.
Pozorovací plochy jsou definovány jako obdélníky o délce stran 25 x 40m; o celkové rozloze 1000m2. Každá plocha je charakterizovaná zeměpisnými souřadnicemi, morfologií terénu, klimatickými a půdními poměry. V těsné blízkosti každé plochy byla vykopána a popsána pedologická sonda.
V rámci celého souboru pozorovacích ploch monitoringu existují tři odběrová schémata:
- Jednorázové odběry jsou prováděny při výkopu pedologické sondy. Odebírají se neporušené půdní vzorky, tzv. fyzikální válečky ke stanovení vybraných fyzikálních vlastností půd, a porušené půdní vzorky, ke stanovení chemických a fyzikálně-chemických vlastností půd. Tato stanovení jsou provedena na všech pozorovacích plochách sítě monitoringu.
- Základní odběry jsou prováděny v šestileté periodě. Zjišťovány jsou především (agro)chemické vlastnosti půd. Odběry v základní periodě probíhají na všech pozorovacích plochách monitoringu.
- Každoroční odběry jsou zaměřeny na sledování stavu a vývoje znečištění půd organickými polutanty, a na možnou kontaminaci potravinového řetězce prostřednictvím zemědělských plodin (odběry rostlin). Tyto odběry probíhají na vybraném souboru pozorovacích ploch.
Odběry vzorků při základních odběrech jsou prováděny po úhlopříčkách (viz odběrové schéma); odebírají se vždy čtyři směsné vzorky z ornice a podorničí; při každoročních odběrech se vzorkování provádí metodou "po lomené čáře" (viz odběrové schéma).
Vzorky orné půdy se odebírají z ornice (dle mocnosti horizontu, maximálně do 25 cm) a podorničí (35 - 60 cm), v sadech a vinicích taktéž ze dvou horizontů (0 - 30 cm, 30 - 60 cm), na chmelnicích z ornice (10 - 40 cm) a podorničí (40 - 70 cm); u trvalých travních porostů ze tří horizontů (0 - 10 cm, 10 - 25 cm, 25 - 40 cm; vždy po odstranění svrchní drnové vrstvy).