Vývoj základních agrochemických vlastností zemědělských půd

V sedmdesátých a osmdesátých letech působil výrazný nárůst spotřeby vápenatých hnojiv snížení podílu kyselých půd, narůstající spotřeba fosforečných a draselných hnojiv úbytek ploch s nedostatečným obsahem těchto dvou živin.

Ve srovnání s rokem 1989 je současná spotřeba fosforečných a draselných hnojiv přibližně šestinová, spotřeba vápenatých hnojiv desetiprocentní. Srovnání vývoje spotřeby hnojiv a vývoje půdních vlastností do roku 1998 je znázorněno v grafech.

Půdní reakce

Do roku 1975 nedokázala spotřeba vápenatých hnojiv pokrýt potřebu vápnění odvozenou z půdních rozborů. Proto podíl kyselých orných půd vzrostl z 27,5 % na 34,1%. V následujícím období je patrný výrazný pokles podílu kyselých půd až na hodnotu 15,1 %. Ani prudké snížení spotřeby vápenatých hnojiv po roce 1989 se neprojevilo na půdní reakci negativně. Průměrná hodnota pH u orných půd v ČR je 6,4. Tuto příznivou stagnaci možno spatřovat v pomalém uvolňování vápníku z dříve aplikovaných, často i hruběji mletých vápenatých hnojiv. Rovněž nižší působení okyselujících faktorů, především nízká současná intenzita hnojení a nižší podíl kyselých spadů, byl pro vývoj půdní reakce pozitivní.

Vývoj půdní reakce v orné půdě a spotřeba vápenatých hmot v ČR

Obsah přístupného fosforu v půdě

Vliv spotřeby fosforečných hnojiv na obsah přístupného fosforu v půdě je velmi markantní. Postupné výrazné zvyšování intenzity fosforečného hnojení z 29 na 78 kg č.ž. P₂O₅.ha^-1 působilo snižování podílu orných půd nedostatečně zásobených fosforem (nízký obsah) ze 70,9 % na 12,1 %. Současně se zvyšoval podíl vysokého obsahu fosforu až na 34%. Tento stav se výrazněji nezměnil ani v cyklu zkoušení 1990 až 1992. Výsledky posledního cyklu zkoušení již prokazují výrazný nárůst podílu špatně zásobených půd (27,4 %) a pokles kategorie s nadměrnou zásobou na 22,1 %. Průměrná hodnota obsahu přístupného fosforu na orné půdě v ČR byla
81 mg.kg^-1 zeminy.

Vývoj obsahu fosforu v orné půdě a spotřeba fosforečných

Obsah přístupného draslíku v půdě

Spotřeba draselných hnojiv výrazně vzrůstala do roku 1980, kdy bylo dosaženo 87 kg č.ž. K₂O.ha^-1. To se promítlo ve snížení podílu půd s nízkým obsahem draslíku ze 40,5 % na 12,0 %. Nárůst vysokého obsahu draslíku na 20,6 % signalizoval v mnoha případech přehnojování draslíkem, nevhodný poměr K:Mg, a byl důvodem ke stagnaci a postupnému snižování dávek draslíku. Podíl špatně zásobených půd poklesl do roku 1992 na 8,7 %. Současná velmi nízká spotřeba draselných hnojiv se projevila ve snižování obsahu přístupného K v půdě nárůstem kategorie nízkého obsahu o 5,0% a poklesem kategorie vysokého obsahu o 7,2 %. Průměrná hodnota přístupného draslíku v orné půdě činila celostátně 230 mg.kg^-1 zeminy.

Vývoj obsahu draslíku v orné půdě a spotřeba draselných hnojiv v ČR

Obsah přístupného hořčíku v půdě

Spotřeba hořečnatých hnojiv je po celou dobu sledování půdních vlastností relativně zanedbatelná, proto dynamika obsahu přístupného hořčíku v půdě s hnojením výrazněji nesouvisí. Významnějším faktorem jsou především geologické a pedologické podmínky stanoviště. Podíl orných půd špatně zásobených hořčíkem kolísá mezi 5,1 % až 13,0 %. Nadměrný obsah ukazuje v posledních deseti letech přibližně 30 % půd. Celostátní průměrná hodnota obsahu přístupného Mg je 175 mg.kg^-1 .

Pokles obsahu draslíku a stagnace či mírný nárůst obsahu hořčíku v orné půdě se projevuje zlepšením poměru K:Mg. Obsah přístupného vápníku v půdě je v úzké korelaci s půdní reakcí. Obdobně jako pH i obsah CaO v půdě stagnuje.

Vývoj obsahu hořčíku v orné půdě v ČR

Ze současného cyklu zkoušení 1999 až 2004 jsou dosud vyhodnoceny pouze čtyři roky. Vážené průměry sledovaných parametrů za toto období jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2 - Vážené průměry za období 1999-2002 - Mehlich III

kultura	výměra v ha	pH	P	K	Mg	Ca	Poměr K:Mg
			[ mg.kg-1 půdy ]
orná půda	1,750.747	6,3	97	223	184	3013	1,21
chmelnice	4.895	7,0	251	482	294	4103	1,64
vinice	5.071	7,3	103	324	340	8076	0,95
ovocné sady	8.411	6,7	131	362	283	4436	1,28
travní porosty	301.625	5,7	78	204	211	2371	0,97
zemědělská půda	2,070.749	6,2	95	222	189	2940	1,17

Současně bylo možno posoudit i vývoj půdních vlastností porovnáním výsledků za období 1999 až 2002 s výsledky za období 1993 až 1996. Identifikace odběrových míst souřadnicemi byla zajištěna již v předchozím cyklu, takže identita srovnávaných ploch je zaručena.

Z výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd v současném období vyplývají tyto poznatky:

• Vývoj půdní reakce naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Bez obnovení vhodného třeba i velmi úsporného systému vápnění nelze tento negativní trend zastavit.
• Pokles obsahu přístupného fosforu v půdě je v porovnání dvou posledních časových období sice mírný, ale na orné půdě a trvalých travních porostech zřetelný. Kategorie nízkého obsahu se zvětšila přibližně o 5 % výměry.
• Vývoj obsahu přístupného draslíku v půdě má silně negativní tendenci, projevující se u orné půdy přesunem přibližně 12 % výměry do kategorie nízkého a vyhovujícího obsahu.
• S negativní změnou u draslíku má jistou souvislost obsah přístupného hořčíku, který vykazuje mírně pozitivní vývojový trend, s úbytkem výměry v kategorii nízkého obsahu. Vzájemný vztah těchto dvou kationtů se pozitivně projevuje ve zužování poměru K : Mg, což však při velmi úzkém poměru navozuje problém ve výživě draslíkem a potřebu zvýšeného hnojení touto živinou.
• Zhoršující se vývojový trend obsahu přístupného vápníku v půdě není výrazný, ale je jednoznačný. Úzce souvisí s tendencí okyselování půd vlivem značné absence vápnění. U orné půdy se projevuje nárůstem výměry v kategoriích s horší zásobou Ca přibližně o 10 %.